Jisto je, že na mezinárodním fóru se v posledních letech prosazuje tendence postihovat deliktní jednání právnických osob efektivními sankcemi. V mezinárodním prostředí začíná sílit přesvědčení, že dosavadní právní nástroje sloužící k ochraně společnosti před závadným a protiprávním jednáním právnických osob nejsou účinné a neplní dostatečně ani represivní, ani preventivní poslání.

Od konce 70. let se proto v řadě mezinárodních právních, politických nebo vědeckých dokumentů objevuje požadavek, aby státy svým vnitrostátním právem sankcionovaly právnické osoby za jejich protiprávní jednání. Dokumenty tohoto druhu vznikají zejména na půdě Organizace spojených národů a jejích orgánů a organizací, Rady Evropy a Evropské unie.

S přihlédnutím k těmto mezinárodním dokumentům a tendencím v kontinentální právní úpravě se předpokládá zavedení trestní odpovědnosti právnických osob jako výraz skutečnosti, že právní řád musí umožnit účinné sankcionování protiprávního jednání korporací, tedy subjektů, které ovlivňují a kontrolují většinu oblastí života společnosti.

Půjde o výrazný průlom do dosavadního teoretického konceptu odpovědnosti za zavinění, nicméně se lze přiklonit k reformním úpravám provedeným např. v roce 1976 v Nizozemsku, v Norsku v roce 1991, na Islandu v roce 1993, ve Francii novým trestním zákonem (Code Penal) s účinností od 1. března 1994, ve Slovinsku v roce 1994 (zvláštní zákon předpokládaný trestním zákonem byl vydán v roce 1999), ve Finsku v roce 1995, v Dánsku v roce 1996, v Belgii v roce 1999, dále v některých zemích v podobě tzv. pseudo-trestní odpovědnosti právnických osob, která je upravena v trestním zákoně s tím, že sankce se nenazývají tresty, např. ve Švédsku od roku 1986 (sankce sui generis se blíží ochranným opatřením), a ve Španělsku od roku 1995 - sankce se nazývají "přídatné důsledky", resp. k návrhům předkládaným v dalších zemích, např. ve Švýcarsku (návrh z roku 1998), v Bulharsku (1993), v Chorvatsku, Litvě a v Rumunsku. Tradiční je trestní odpovědnost právnických osob v anglosaské oblasti, neboť tamní liberální tradici a představě o dělbě moci lépe odpovídá, jestliže deliktní normy mají univerzální charakter a jestliže o trestání deliktů rozhodují nezávislé soudy v soudním procesu.

Trestní odpovědnost právnických osob umožní účinnější postih některých závažných jednání výslovně uvedených ve zvláštní části trestního zákona (např. činů vážně poškozujících životní prostředí, jednání spojených s organizovaným zločinem apod.). Nepředpokládá se tedy trestní odpovědnost právnických osob za všechny trestné činy, ale pouze za trestné činy výslovně uvedené ve zvláštní části nového trestního zákona, jestliže takový trestný čin byl spáchán při její činnosti.

Ke stažení:

Návrh zákona ve formátu doc.
Důvodová zpráva k návrhu ve formátu doc.